z knihy Jaroslava Mackerle „ Letopis města Jevíčka “ :
„Jevíčko bylo sice založeno někdy po roce 1225, ale skutečná městska práva dostalo od Přemysla Otakara II. až roku 1258 dne 6.srpna na hradě Křivoklátě vydanou….“
Městu král podřídil 13 vesnic :
„Byly to :
Kornicz (Chornice), Albendorf (Bělá), Arnoldsdorf (Přední Arnoštov), Doerfleins (Derflík-Víska), Ernistendorf (Zadní Arnoštov) , Brasen (Vrážné), Hartungsdorf (Hartinkov) Mitterdorf (Bezděčí), Unracz (Unerázka), Niderunracz (Dolní Unerázka dnes zanikla v trati “U kosteléka“), Merteinsdorf (snad Stará Roveň), Ursedel (snad vesnice zanikla u kostelíčka sv.Bartoloměje u Jevíčka), Newbranov (snad Nová Vranova, tedy Vranová Lhota)…
Dnešní stav badání podle PhDr. Jiřího Šmerala:
„Diplomatické hodnocení listiny krále Přemysla Otakara II. z 6.srpna 1258, kterou ještě Mackerle považoval za „ první pravou listinu o Jevíčku“, totiž prošlo zásadní proměnou. Bylo prokázáno, že jde o falzum sestavené mezi lety 1300 až 1351 z několika původních listin… Z původního privilegia Přemysla Otakara II. z roku 1258 pochází pouze úvodní a závěrečná část listiny… O existenci pravé, bohužel nedochované listiny pro Jevíčko z roku 1258 však není třeba
pochybovat.“
Můžeme se domnívat,že uvedení Chornic v královské listině předpokládalo také, že v obci byla duchovní zprava: kněz dojížděl z Jevíčka a nebo bydlel přímo v Chornicích. „Všeobecně lze říci, že farní patronáty v obcích ležících v dobrech zpravovaných z Moravské Třebové, včetně Chornic, jsou uváděné již od roku 1391, …. Prebenda ( příjem pro službu kněze z daru věřících ) z roku 1478 , uvádí nějakého kněze Sigismunda z Chornice. V roce 1486 je vzpomínán farář Bartolomäus, který zpravuje službu v kraji kolem Moravské Třebové.“ ( podle P.Gregora Wolného,OSB „ Kirchliche…“ ).
V květnu 1487 je zde jmenovaný Konsistoři (biskupství Olomouc) nějaký kněz Stephan. Ten by mohl byt nahrazen knězem Chrystophorem, který je vzpomínán v dědiční listině šlechtice Ladislava z Boskovic,datovanou 8.11.1509 roku :
Ladislav z Boskovic vládnoucí panství Moravská Třebová byl velikým humanistou a určitě byl velmi tolerantní, takže již v jeho době (+1520) na našem území se ukazují zástupci nového učení. Avšak asi teprve jeho syn Kryštof z Boskovic (přijímá evangelické vyznání 1549) dovolil, aby katolické farnosti převzali protestanti.
Doba reformace - luteránští pastoři v Chornicích:
1542 přišel jako první luteránský pastor Joannes Satpogius (+1573 v Moravské Třebové – z farní kroniky ), který byl v roce 1551 promován (přeložen) do Moravské Třebové na děkana. K tomuto datu byl jmenovaný ve službách církve již 32 let.
1565 jako druhý luteránský pastor Ambrosius Oswald, který byl současně administrátorem v Křenově a v roce 1574 byl přeložen do Litovle.
1575 přišel do Chornic třebován / z Třebové – z farní kroniky/ Aegidius Teschner jako třetí luteránský pastor a strávil zde 18 let a 6.srpna 1592 + ve Třebové, kde je pochován na Křížovém vrchu.
Od roku 1593 byly příjmy fary ponechány k užívání do Lanškrouna
1593 přišel do Chornic jako čtvrtý luteránský pastor Joannes Melkner, narozený v Lanškrouně - + v roce 1594
1594 přišel do Chornic jako pátý luteránský pastor Mathias Freudenreich z města Brügg (Brzeg) ve Slezsku.
1608 jako šestý luteránský pastor nastoupil Melchior Hasendorfer z Moravské Třebové + v roce
1618
1619 jako sedmý pastor luteránský nastoupil David Frobenius, který však v roce 1622 byl vypovězen ze země (z panství Moravská Třebová). Tím skončilo v Chornicích evangelicko-luteránské učení, které trvalo zde 80 let.
Když potom v roce 1622 se jeho jasnost kníže Karel z rodu Liechtensteinu ujal vlády, byli luteránští kazatelé vyhnáni a znovu nastoleni katoličtí kněží.( podle P.Gregora Wolného,OSB „ Kirchliche…“)
Katoličtí kněží v naši farnosti :
1623 prvním katolickým knězem po vítězství katolíků na Bílé Hoře byl ctihodný pán P. Paulus Schuritius
1625 druhým farářem katolickým byl P.Georgius Gromius. Oba byli v Chornicích jen krátkou dobu a není možné hodnotit jejich úsilí a výsledky rekatolizace. Snad vzhledem k válečním událostem tyto výsledky nebyly nejlepší.
1628 9.března nastoupil do Chornice P. Adam Adalbert Blodig z Kocliřova , o kterém poznamenal P.Gregor Wolný : „pouze horlivému A.A.Blodigovi podařilo se, muže práva – správce obci ke zpovědí a přijímání přivést.“ Podobně se stalo i v Křenově, které otec Adam měl svěřené. Tento kněz zemřel v prosinci 1632.
1633 13. ledna přišel do Chornic ze Svitav ( odsud pocházel) P.David Albert Kristely, který,podobně jako jeho 3 předchůdci, spravoval i farnost Křenov.V roce
1641 odchází do Moravské Třebové a stává se děkanem Moravskotřebovským.
1641 po odchodu P.Kristelého do Moravské Třebové – stál se děkanem – 3.ledna stává se farářem P. Georg Franz Wencelius – církevní Kronika P.Muschika, říká že byl Nobilis á Pochau – šlechtic ze Svitav – sloužil v Chornicích 12 let a + v roce 1653.
1653 8. května nastoupil do Chornic administrátor P.Simon Ignatz Landsgefell, který pocházel z Hradce nad Svitavou. W roku 1658 zhotovil pro Konsistoř farní inventář - do farnosti připojené byly Bezděčí u Trnávky a Vrážné, a také Unerázka. Tento kněz + 31. ledna 1664 v 38 letech života. Pohřbený je v kostele v presbytáři s pravé strany oltáře.
1664 nastoupil P. Johann Dietz z Liptále ve Slezsku. Resignoval 3. října 1666 a odešel
do Olomouce.
1666 přichází do Chornic P. Johann Steinsohn nar. v Huzové u Šternberka. Z dob jeho působení (rok 1672 ) pochází zápis inventáře : kostel má 3 oltáře, 3 pozlacené stříbrné kalichy,1 monstranci , 1 ciborium a 1 kříž, pak 4 zvony. Od roku 1671 jsou vedené matriky. Tento kněz odchází v roce 1676.
1676 30.dubna nastoupil do farnosti P.Georg Norbert Knauer, který + 18.května 1684.
1684 10.července byl jmenován farářem P.Johann Karl Erasmus, který byl předtím biskupským farářem v Bořitově u Černé Hory. Z roku 1690 pochází popis majetku farnosti: v hotovosti farnost měla 1484 florénů a nezaplaceno bylo ( dluh ) 180 florénů; farnost vlastnila 1 lán a 80 měříc (kolem 33 ha ) pole, 1 louku, farní zahradu; přijímá také desátek: vajíčka, drůbež a obilí od sedláků, velikonočního beránka od patrona farnosti, kterým byl kníže Liechtenstein.
1691 30.srpna přichází do farnosti P.Franz Gilg nar. v Uničově , přeložený do Litovle koncem srpna 1705.
1705 10.září přišel nový farář P.Heinrich Franz Philipp nar. ve Starém Městě - + 31.července 1722.
1722 30.listopadu do farnosti byl uveden P. Johann Jakobus Schwätzinger, nar. v Dolních Kounicích - + 8.července 1733. Je pohřbený v kryptě pod věží.Za tohoto kněze začala barokní přestavba gotického kostela.
1733 17.srpna nastoupil do Chornic P.Georg Petr Muschik nar. v Policích u Úsova. Tento kněz sepsal I. díl farní kroniky jak poznamenal: „s velkým úsilím vyhledal a shromáždil ze všech pramenů staré spisy“. P.Georg Muschik + 6.května 1774 a je pohřben v kostele v kaple Panny Marie u levého pilíře. Za jeho působení byla dokončená přestavba kostela a na výzdobě se podílel jeho bratranec Juda Thaddäus Josef Supper, kterého fresku znázorňující patrona kostela sv. Vavřince máme v kapli dodnes.
* FRIDL (Friedel, Friedl) Sebastianus (Šebestián), S.J., Phil. Dr., Theol. Dr.
(* 8. 1. 1688 Chornice u Jevíčka – † 30. 9. 1748 Olomouc),
rektor Olomoucké univerzity od 30. 10. 1746 do 30. 9. 1748 *
*MÜLLER Wenzel - rakouský skladatel a kapelník (26. 9. 1759 Trnávka na Moravě - 3. 8. 1825 Baden u Vídně). Dětství prožil v Chornicích . Prošel hudebním školením v klášteře v Rajhradu a v Javorníku, kde byl žákem Dittersdorfovým. Od 1781 byl členem divadelního orchestru v Brně, od 1783 kapelníkem. S kočující společností prošel Německem a Itálií, 1786 se stal předměstským kapelníkem ve Vídni. Po odchodu italské operní společnosti z Prahy 1807 byl ředitelem Stavovského divadla Liebichem povolán za kapelníka do Prahy. 1813 se vrátil do Vídně, jeho pražským nástupcem se stal K. M. Weber. Müller složil desítky dobově oblíbených německých singspielů (Sestry z Prahy, Kouzelný bubeník, Čertův mlýn aj.), které byly hojně hrány i u nás.*
1774 16.června službu faráře začal chornický rodák P.Sebastian Petsch , který + 15. října 1822 jako důchodce a také jako jubilant – 50 let kněžství.
1823 29.ledna přišel do Chornic P.Joseph Jung nar. v Moravské Třebové. P.G.Wolný píše, že „ horlivě učil a dobře se staral o farní budovy“. + 22.října 1851
1852 18.února nastoupil do Chornic farář P.Joseph Kotschy nar. asi ve Vránové Lhotě. + 17.března 1870
1870 7.července nastupuje ve farnosti P.Johann Trapl. + 4.července 1883
1883 11.listopadu příchod nového faráře P.Franze Kukula, který dříve působit ve
Frýdlantu , rodák z Mohelnici.
1895 1.října do penze-důchodu odchází kněz P.Kukula (+v Mohelnici 4.dubna 1896) – správcem administrátorem se stává P. Mathäus Vavrinek.
1896 16,března nový kněz P. Joseph Baýgar v Chornicích : přišel z Karlovic ve Slezsku a nar. v Klimkovicích – 18.března kněz. P. Vavrinek přenesen do Meedl- Medlova, P. Theodor Schön z Meedl do Chornic za kaplana. 7.února 1908 požár věže a kostela. 16.
září 1908 umírá P.Baygar - hrob u marnice. Po smrtí P.Baýgara administroval farnost P. Ernst Omasta, který byl ve farnosti kaplanem.8.prosince 1908 proběhlo slavnostní žehnání nových zvonů – 5 zvonů se vrátilo na věž kostela. Věž se opravila provizorně - velká oprava proběhla až 1911, a vedla ji firma Mackerle z Jevíčka.
1909 20.ledna byl presentován nový farář P.Franz Žák z Krumsína u Plumlova. Nastoupil do farnosti 1.dubna. za jeho působnosti. V roku 1911 22. října se konalo žehnání opravené věže kostela - stavební práce provedla firma Juliusa Mackerle z Jevíčka. Za jeho působnosti byla I.světová válka, která přinesla rekvírování zvonu : 1916 – v říjnu 2 zvony;
1917 - v říjnu 2 zvony . + 14.května 1925- hrob na hřbitově.
1925 14.října převzal farnost nový farář P.Josef Lukeš, který byl předtím kaplanem v Chornicích. Za jeho působnosti v roce 1927 se pořídilo 4 nové zvony( zápis v kronice s.66). + 31.října 1928 ve věku 50 let- pohřbený byl v Štěpánově u Olomouce ( odsud pocházel). Farnost vede jako administrátor kaplan P.Emil Skála.
1929 30.června je uveden do farnosti děkanem P.Antonínem Polanským nový farář P.Josef Janík. + ve věku 58 let po těžké nemoci na rakovinu 4.srpna 1931. Je pohřben ve Velkých Karlovicích. Farnost je spravována z Velkých Opatovic a Městečka Trnávky – kaplani a pomáhá také důchodce z Jaroměřic P.Gotlieb Kobza. Od 7.září 1931 do 2.března
1932 vede farnost jako personální administrátor P.Emil Skála.
1932 2.března přejimá farnost rodák z Lázu P.Jan Machatý . Působil ve farnosti během II.světové války – toto období popsal ve farní kronice. V roce 1959, když onemocněl přenesl se do Lázu. + 1966 a je pohřben v Městečku Trnávce.
1959-60 do farnosti přišel administrátor (za totality nebyli jmenování faráři) P. Otakar Kouřil. Po jeho odchodu farnost spravuje P.František Černoušek z Biskupic
1960-62 znovu jen na krátkou dobu farnost vede administrátor P.Josef Drozd. Po jeho přeložení farnost je spravovaná excurendo tzn. z jiné farnosti.
1962-1973 je administrátorem excurendo P.Jiří Poštůlka z Jevíčka.
1973 –farnost administruje P.Alois Kotek- po dobu nemocí P.Poštůlki.
1973 - 1974 farnost je spravována z Městečka Trnávky P.Jan Kutáč a P. Jan Tomšů.
1974 – 1984 farnost převzal nový administrátor z Městečka Trnávky P.Jozef Chovanec.
1984 – 1985 administrátorem je P.Karel Macků z Jevíčka
1985 – 1990 znovu je administrátorem excurendo P.Jozef Chovanec.
1990 – 1994 administrátorem excurendo je P.Vojtěch Daněk z Městečka Trnávky.
1994 – 1996 znovu dojíždí do Chornic P.Karel Macků z Jevíčka.
1996 – 2001 farnost spravuje excurendo z Jevíčka P.Pavel Hofirek.
2001 8.července farnost excurendo spravuje P.Jan Turko.
sv.Vavřinče,jahne a mučedníku,
oroduj za nás !
prameny :
- farní kronika
- Jaroslav Mackerle " Letopis města Jevíčka "
- Albin Ruth " Heimatchronik Kornitz "
- internet